Požární bezpečnost komínů a kouřovodů

I. Prameny právní úpravy a úvodní poznámky

Prameny právní úpravy:

–         zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

–         zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

–         zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

–         nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv

–         vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci

–         vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

–         vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb

–          nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů (uveřejněno v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Středočeského kraje; http://www.kr-stredocesky.cz/portal/uredni-deska/vestnik )

S účinností od 1. 1. 2011 upravuje požární bezpečnost kouřovodů a komínů včetně jejich čištění zejména nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které bylo vydáno k provedení zákona o požární ochraně a které nahrazuje (zrušuje) do té doby dlouhá léta platnou a účinnou právní úpravu, kterou byla vyhláška ministerstva vnitra ČSR č. 111/1981 Sb., o čištění komínů.

Jelikož citované vládní nařízení přineslo po velice dlouhé době v uvedené oblasti dost podstatné změny, nebude od věci na několik nejzásadnějších hned úvodem upozornit:

snížení povinné frekvence čištění komínů (spalinových cest), např. u spotřebiče na tuhá paliva o výkonu do 50 kW postačuje čištění 3x za rok, zatímco právní úprava z roku 1988 vyžadovala čištění 6x za rok, u plynového spotřebiče postačuje v případě vyvložkovaného komína čištění 1x ročně, zatímco dle právní úpravy z roku 1988 to bylo 6x (nevyvložkovaný komín), resp. 2x ročně (vyvložkovaný komín),

umožnění v případě spotřebiče na tuhá paliva o výkonu do 50 kW provádět čištění spalinových cest svépomocí (dle úpravy z roku 1988 to mohl činit jen kominík), i tak je ale třeba, aby alespoň jednou ročně byl komín zkontrolován kominíkem; kominík tedy čistit komín a spalinové cesty nemusí, jeli-čištění provedeno svépomocí, musí je ale alespoň 1x ročně jako odborně způsobilá osoba zkontrolovat.

Z hlediska prevence vzniku požárů platí, že každý si je povinen počínat tak, aby při provozu komína a kouřovodu a spotřebiče paliv nedocházelo ke vzniku požáru; jde o obecnou preventivní povinnost zakotvenou jak v nařízení vlády č. 91/2010 Sb., tak v zákoně o požární ochraně[1].

Pro komíny a kouřovody se používá souhrnné označení spalinové cesty.

Pokud jde o rozsahu užití citovaného nařízení vlády, je třeba uvést, se nevztahuje spalinovou cestu s volně stojícím komínem o vnitřním průměru 800 mm a větším nebo o stavební výšce 60 m a větší a na spotřebič paliv o výkonu nad 1 MW (elektrárny, továrny, teplárny, aj.).

II. Základní obsah právní úpravy týkající se požární bezpečnosti komínů a kouřovodů

Citované nařízení vlády č. 91/2010 Sb., které je stěžejním předpisem na poli požární bezpečnosti spalinových cest, a podle kterého platí, provoz spalinové cesty a spotřebiče paliv je vyhovující z hlediska požární bezpečnosti, jestliže jsou výše uvedené činnosti prováděny ve lhůtách a způsobem dle citovaného vládního nařízení a nedojde-li při provádění těchto činnosti ke shledání závad[2], upravuje:

a)      kontrolu spalinové cesty

b)      čištění spalinové cesty

c)      čištění spotřebiče paliv

d)      revizi spalinové cesty

e)      dokumentaci (zprávy) o kontrole, čištění a revizi spalinové cesty

f)        vypalování komína

a) Kontrola spalinové cesty

provádí odborně způsobilá osoba – držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví

– provádí se ve lhůtách dle níže uvedené tabulky (bod III.) a způsobem popsaným v § 2 odst. 2 uvedeného vládního nařízení (zejména posouzením bezpečného umístění hořlavé stavební konstrukce, požární bezpečnosti komína a stavby, volného a bezpečného přístupu ke komínu, k jeho vymetacím a čistícím místům)[3]

neprovádí se u nepoužívaného komína, který je v ústí zabezpečen proti vnikání dešťové vody
a je v místech připojení spotřebiče paliv označen tabulkou s nápisem „Mimo provoz“ nebo jiným vhodným způsobem

nařízení vlády č. 91/2010 Sb. nestanoví konkrétní termíny provádění kontrol spalinových cest v průběhu kalendářního roku; v tomto směru je uvedená právní úprava doplněna (pro území Středočeského kraje) čl. 6 odst. 1, 2 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů – uvedený předpis kraje stanoví, že před zahájením topného období, kterým se rozumí doba od 15. září do 31. května následujícího roku, je každý provozovatel tepelných zdrojů s odtahem spalin do komínů zabezpečit provedení kontroly a výmety komínových těles odborně způsobilou osobou a zajistit odstranění případných závad

b) Čištění spalinové cesty

provádí odborně způsobilá osoba – držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví

– čištění spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o výkonu
do 50 kW včetně lze provádět svépomocí (novinka, dle předchozí právní úpravy to nebylo možné)

– provádí se ve lhůtách dle níže uvedené tabulky (bod III.) a způsobem popsaným v § 3 odst. 2 uvedeného vládního nařízení (zejména odstraňováním pevných usazenin ve spalinové cestě[4])

neprovádí se u nepoužívaného komína, který je v ústí zabezpečen proti vnikání dešťové vody
a je v místech připojení spotřebiče paliv označen tabulkou s nápisem „Mimo provoz“ nebo jiným vhodným způsobem

nařízení vlády č. 91/2010 Sb. nestanoví konkrétní termíny provádění čištění spalinových cest v průběhu kalendářního roku; v tomto směru je uvedená právní úprava doplněna (pro území Středočeského kraje) čl. 6 odst. 1, 2 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů – uvedený předpis kraje stanoví, že před zahájením topného období, kterým se rozumí doba od 15. září do 31. května následujícího roku, je každý provozovatel tepelných zdrojů s odtahem spalin do komínů zabezpečit provedení výmetů komínových těles odborně způsobilou osobou a zajistit odstranění případných závad

c) Čištění spotřebiče paliv

– provádí se ve lhůtách dle níže uvedené tabulky (bod III.)

 

d) Revize spalinové cesty

– může provádět jen odborně způsobilá osoba – držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví, která je zároveň a) revizním technikem komínů, b) specialistou bezpečnosti práce – revizním technikem komínových systémů, nebo c) revizním technikem spalinových cest,

– provádí se:

a) před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína,

b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,

c) před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv,

d) po komínovém požáru,

e) při vzniku trhlin ve spalinové cestě nebo při podezření o jejich výskytu.

 

e) Dokumentace (zprávy) o kontrole, čištění a revizi spalinové cesty

o provedené kontrole, čištění či revizi spalinové cesty vydá odborně způsobilá osoba písemnou zprávu dle vzoru uvedeného v přílohách 2 a 3 k citovanému vládnímu nařízení

– je-li čištění spalinové cesty provedeno svépomocí, učiní o tom dotčená osoba záznam do požární knihy či jiné provozní dokumentace, kterou předloží odborně způsobilé osobě při provádění kontroly spalinové cesty

– zjistí-li odborně způsobilá osoba při provádění čištění, kontroly nebo revize spalinové cesty nedostatky, oznámí to příslušnému stavebnímu úřadu (u nedostatků týkajících se stavebně technických požadavků na stavbu) nebo orgánu státního požárního dozoru (u nedostatků týkajících se požární bezpečnosti)

 

f) Vypalování komína

odstraňování pevných usazenin spalin z průduchu komína jejich kontrolovaným spálením

– smí se provádět jen tehdy, pokud není možné odstranit pevné usazeniny spalin jinak

– může provádět pouze odborně způsobilá osoba – držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví nebo revizní technik komínů, za pomoci další k tomu způsobilé osoby

majitel stavby musí vypalování komína vždy oznámit místně příslušnému hasičskému záchranném sboru nejméně 5 pracovních dní předem

 

III. Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty

 

Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí a kondenzátu
a čištění spotřebiče paliv za období jednoho roku jsou v následující tabulce:

 

Výkon

připojeného

spotřebiče

paliv

Činnost Druh paliva připojeného spotřebiče paliv
Pevné Kapalné Plynné*
Celoroční

provoz

Sezónní

provoz**

do 50 kW

včetně

Čištění spalinové cesty 3x 2x 3x 1x
Kontrola spalinové cesty 1x 1x 1x 1x
Výběr pevných znečišťujících

částí a kondenzátu (sazí)

1x 1x 1x 1x
nad 50 kW Kontrola a čištění spalinové cesty 2x 2x 1x 1x
Výběr pevných znečišťujících

částí a kondenzátu (sazí)

2x 2x 1x 1x
Čištění spotřebiče paliv 2x 2x dle návodu výrobce

Vysvětlivky a doplňující informace k tabulce[5]:

– Sezónní provoz: méně než 6 měsíců v kalendářním roce (v součtu všech dob provozu)

* jde-li o vyvložkované komíny; u jednovrstvého (nevyvložkovaného) zděného komína pro spotřebiče na plynná paliva se lhůty řídí lhůtami kontrol a čištění spotřebiče na pevná paliva

** ve stavbě pro rodinnou rekreaci se kontrola a čištění spalinové cesty provádí nejméně 1x za rok

– při čištění 2x ročně nesmí mezi jednotlivými kontrolami či čištěními uplynout doba kratší než 6 měsíců

– při čištění 3x ročně nesmí mezi jednotlivými kontrolami či čištěními uplynout doba kratší než 4 měsíce

– spalinová cesta pro odvod spalin ze spotřebiče na pevná paliva sloužícího v živnostenské provozovně k přípravě pokrmů se kontroluje a čistí nejméně jedenkrát za dva měsíce

– čištění spotřebiče na pevná paliva o výkonu do 50 kW včetně je možné provádět svépomocí podle návodu výrobce nejméně 1x za rok, bude-li prováděna pravidelná kontrola spotřebiče odborně způsobilou osobou

IV. K otázce hasiči dříve prováděných preventivních požárních prohlídek u fyzických osob   

 

Fyzické osoby nemají povinnost umožnit vstup do svých obydlí za účelem provedení preventivní prohlídky komínů a spalinových cest, které v minulosti v domácnostech často prováděli členové sborů dobrovolných hasičů. Navíc i v případě, že by fyzická osoba takovou prohlídku umožnila či ji chtěla provést, je nutné upozornit, že k provádění kontrol komínů (spalinových cest) je třeba mít potřebnou odbornou způsobilost. To souvisí i s tím, že zatímco v minulosti zejména v malých obcích nebyl používán jiný druh vytápění než spalování tuhých paliv v kamnech či kotli, kde nebylo příliš složité provádění kontroly z hlediska požární bezpečnosti, tak v současné době
je využíváno velké množství způsobů vytápění obydlí pomocí různých a často dosti složitých technických zařízení, k jejichž kontrole je třeba mít odborné znalosti. Prohlídka či kontrola spalinových cest provedená členy sboru dobrovolných hasičů bez potřebné odborné způsobilosti tak může mít pouze formu nezávazného doporučení či rady, nelze jí argumentovat např. v vtahu vůči pojišťovně či kominíkovi a nemůže nahrazovat kontrolu komína provedenou kominíkem.

            V současné době tak lze sborům dobrovolných hasičů spíše doporučit, aby se v rámci jimi vyvíjené preventivě výchovné činnosti[6], spíše snažily o šíření osvěty na poli požární bezpečnosti komínů a kouřovodů a poskytovaly co nejširší veřejnosti relevantní informace týkající se čištění
a kontroly spalinových cest a souvisejících preventivních protipožárních opatření.

 

V. Stavebně technické provedení komínů, skladování hořlavých látek u komínových těles v půdních prostorách

Požadavky na stavebně technické provedení komínů a kouřovodů a na jejich konstrukci
a označování (jde např. o odvod a rozptyl spalin, materiály pro stavbu komínů, výšku komínů nad střechou, vymetací a kontrolní otvory, přístup ke komínům, nejmenší dovolený rozměr průřezu průduchu komínů, atd.) jsou upraveny zejména v § 24 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a dále v § 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v § 43 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci a v souvisejících českých technických normách[7].

V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách se za bezpečné považuje jejich umístnění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrhu komínového tělesa[8].

 

VI. Ukládání popela a další preventivní opatření v topném období

 

V topném období, kterým se rozumí doba od 15. září do 31. května, platí pro území Středočeského kraje, následující preventivní protipožární opatření[9]:

a) odpad vznikající při spalování tuhých paliv (popel) musí být ukládán na určená místa,
a to do nehořlavých uzavíratelných a k tomu určených nádob, které nesmí být obsahovat jiný hořlavý odpad, nebo musí být zajištěno ukládání vychladlého popela (povinnost ukládat nevychladlý popel vzniklý při používání tepelných spotřebičů do nehořlavých uzavíratelných nádob je dále celoročně a pro území celého státu stanovena obecně vyhláškou o požární prevenci[10]),

b) při skladování pevných paliv se sklonem k samovznícení musí být palivo průběžně kontrolováno a při zjištění  příznaků samovznícení provedena účinná opatření k zamezení vzniku
a rozšíření požáru,

c) při provozu tepelných zdrojů, při skladování a doplňování kapalných a plynných paliv musí být dodrženy návody výrobců příslušných technologických zařízení včetně respektování stanovených bezpečnostních vzdáleností
od hořlavých předmětů a materiálů.

VII. K otázce spalování odpadů a dalších méně kvalitních paliv nejen v domácnostech

Požární bezpečnost komínů a kouřovodů přirozeně ovlivňuje i to, jaké je ve spotřebiči užíváno palivo a zda jde o palivo určené výrobcem ke spalování v takovém spotřebiči paliv (užité palivo má vliv např. na způsob a rychlost hoření a na složení při spalování vznikajících spalin). Právní předpisy (zejména zákon o ochraně ovzduší a zákon o odpadech) proto zájmu ochrany lidského zdraví a čistoty ovzduší, ale i v zájmu požární bezpečnosti, stanoví, jaká paliva  lze v jejich spotřebičích používat.

Zákon o ochraně ovzduší tak stanoví, že jako palivo nelze použít odpad[11] podle zákona
o odpadech a že spalování látek ve zdrojích znečišťování ovzduší, které nejsou palivy určenými výrobci jejích zařízení, je zakázáno
[12]. Zákon o odpadech pak v této souvislosti určuje, že odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší[13]. Z uvedeného je zřejmé, že v praxi se poměrně často vyskytující spalování odpadů vzniklých v domácnostech (ať již v otevřených ohništích nebo kotlích) je jednoznačně zakázáno.

Obec může obecně závaznou vyhláškou rovněž zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší[14] (o tepelném výkonu do 0,2 MW) – konkrétně jde o hnědé energetické uhlí, lignit, uhelné kaly a proplástky, tj. o méně kvalitní paliva s vyšším obsahem síry a příměsí dalších látek, jejichž spalování působí značně nepříznivě na kvalitu ovzduší.

VIII. Sankce a kontrola

Obecně je kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o pořádní ochraně předmětem státního požárního dozoru, který vykonává (s určitými výjimkami) u obcí, fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob hasičský záchranný sbor kraje, tj. pro území Středočeského kraje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, a který spočívá i v ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků a v kontrole plnění těchto opatření[15]. V rámci výkonu státního požárního dozoru může hasičský záchranný sbor kraje v případě zjištění bezprostředního nebezpečí požáru rozhodnout i o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti či zastavení provozu, a to až do doby odstranění zjištěných nedostatků[16].

V nařízení vlády č. 91/2010 Sb. ani v jiném právním předpise nejsou zakotveny žádné výslovné sankce za neplnění či porušení povinností zakotvených v citovaném nařízení vlády. Obecně však platí, že porušení zásad bezpečného provozu komínů je přestupkem, za který může hasičský záchranný sbor uložit fyzické osobě pokutu do výše 10 000,- Kč, při způsobení požáru pak může pokuta, kterou ukládá stejný orgán, činit až 25 000,- Kč[17]. V praxi tak hasičský záchranný sbor může uložit pokutu za nedodržení lhůt kontrol a čištění komínů – spalinových cest například po požáru, bylo-li vyšetřováním zjištěno, že byl zapříčiněn nedodržením níže uvedených povinností. V těchto případech může navíc dojít i k tomu, že pojišťovna v závislosti na konkrétních pojistných podmínkách odmítne poskytnout pojistné plnění (nebo jej výrazně sníží), při uplatnění nároku
na náhradu škody způsobené požárem z titulu pojistného plnění. Neprovedení řádné kontroly
či vyčištění komína v době před zahájením topného období nebo porušení dalších preventivních protipožárních opatření stanovených pro topné období nařízením Středočeského kraje č. 4/2010 (např. ohledně ukládání popela – viz bod VI.) může být taktéž na území Středočeského kraje sankcionováno pokutou jako přestupek proti pořádku ve státní správě (u fyzické osoby) nebo správní delikt (u právnické nebo podnikající fyzické osoby) s odkazem na čl. 7 citovaného nařízení Středočeského kraje.

V případě povinností popsaných v bodě VII. které se týkají používání nedovolených paliv ve zdrojích znečišťování ovzduší (spotřebičích paliv),.jsou kontrolními orgány obecní (městské) úřady a Česká inspekce životního prostředí, které mohou při zjištění závad nařídit opatření ke zjednání nápravy, popř. rozhodnout i o omezení či zastavení provozu zdroje znečišťování ovzduší, a odpovědným subjektům uložit při porušení uvedených povinností a zákazů pokutu za přestupek či správní delikt[18].

__________________________________________________________________________________________

Zpracoval/©: JUDr. Štěpán Brunclík, náměstek starosty Sboru dobrovolných hasičů Záboří nad Labem a člen rady prevence při Okresním sdružení hasičů Kutná Hora, září 2011; dotazy, náměty a připomínky je možné adresovat e-mailem na stebrun@centrum.cz


[1] § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 91/2010 Sb., § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

[2] § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 91/2010 Sb.

[3] Blíže viz § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 91/2010 Sb.

[4] Blíže viz § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 91/2010 Sb.

[5] Blíže viz § 4 odst. 1 a příloha č. 1 nařízení vlády č. 91/2010 Sb.

[6] Podle § 75 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, platí, že občanská sdružení působící na úseku požární ochrany (tj. např. SDH) mají pomáhat plnění úkolů na tomto úseku mimo jiné tím, že se podílejí na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží

[7] Zejména ČSN EN 1443, ČSN EN 12391-1, ČSN 73 4201

[8] § 43 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci

[9] čl. 6 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů

[10] § 42 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci

[11] Odpadem se rozumí každá movitá věc, které se osoba zbavuje, nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech

[12] § 3 odst. 2 a  § 3 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

[13] § 22 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

[14] § 4, § 50 odst. 3 písm. b) a příloha č. 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

[15] § 26 odst. 2 písm. b), § 31 a § 35 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

[16] § 36 – 38 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

[17] § 78 odst. 1 písm. d), r) odst. 2, § 79 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

[18] Blíže viz § 12, § 38, § 40, § 46 a § 50 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.