Otevřený oheň a s ním spojená protipožární opatření v přírodě, v lese, na polích a v jiném venkovním prostředí
I. Prameny právní úpravy a úvodní poznámky
Prameny právní úpravy:
– zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
– vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci
– nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů (uveřejněno v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Středočeského kraje; http://www.kr-stredocesky.cz/portal/uredni-deska/vestnik )
– obecně závazné vyhlášky obcí o stanovení podmínek či zákazu spalování suchých rostlinných materiálů
Vzhledem k tomu, že otevřený oheň ve venkovním prostředí je jednou z nejčastějších příčin vzniku požárů, stanoví právní předpisy řadu zákazů, omezení, povinností a s tím souvisejících preventivních opatření pro jeho rozdělávání a manipulaci s ním, a to jak z hlediska místa a času, tak z hlediska povětrnostních podmínek. Většina takových zákazů, povinností a opatření je zakotvena přímo v zákoně o požární ochraně či v zákonech sloužících k ochraně dotčených složek životního prostření (např. lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně ovzduší). Větší množství povinností, zákazů a opatření regulujících činnosti související se zakládáním otevřeného ohně a manipulací s ním i další požárně rizikové aktivity je pak zakotveno i v předpisech podzákonných, především pak v nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. Tento předpis vztahující
se pouze na území Středočeského kraje byl vydán na základě zmocnění obsaženého v zákoně o požární ochraně, podle kterého Rada (každého) kraje stanoví nařízením kraje (mimo jiné) podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpeční vzniku požáru[1]. Každý kraj má v tomto směru svou vlastní úpravu, která je však v základních rysech (z logiky věci) shodná. Dobou zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, v rámci které jsou fyzickým osobám, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám stanoveny další povinnosti k zabezpečení požární ochrany, pak citované nařízení kraje rozumí[2]:
a) období nepříznivých klimatických podmínek – déletrvajícího sucha (blíže viz bod VII.),
b) období sklizně zemědělské úrody a její posklizňové úpravy a skladování (blíže viz bod V.),
c) období provádění požárně nebezpečných činností v lesích spojených s činnostmi prováděnými při hospodaření v lese (blíže viz body III. a VII.),
d) využívání přírodního prostředí k rekreačním účelům v období déletrvajícího sucha (blíže viz bod VI.)
e) doba vzniku mimořádných událostí[3],
f) topné období (blíže viz bod VII.)
Ohněm se rozumí forma hoření, pří které dochází ke vzniků plamenů oxidací hořlavého materiálu (paliva). Otevřeným ohněm je pak oheň, u kterého není zabráněno styku plamenů s okolním prostředím a kdy tudíž může snadno dojít k jeho rozšíření do okolí. Na rozdíl od požáru oheň spočívá v člověkem řízeném, předem plánovaném a kontrolovaném hoření v určitém ohraničeném prostoru. Při požáru pak dochází k nežádoucímu a nekontrolovanému šíření ohně (hoření), při kterém jsou ničeny či bezprostředně ohroženy majetkové hodnoty, lidské životy
a zdraví i životní prostředí.
II. Základní povinnosti související s rozděláváním otevřeného ohně ve venkovním prostředí a se spalováním hořlavých látek na volném prostranství
Obecně platí, že každá fyzická osoba je povinna (mimo jiné) při manipulaci s otevřeným ohněm počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru[4].
Podle zákona o požární ochraně dále platí, že ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár[5]. V tomto směru se jedná především o dohled rodičů nad dětmi v tom smyslu, aby děti např. při neopatrné hře se sirkami či zapalovačem nezaložily požár. K tomu by měla kromě řádného dohledu rodičů a školy sloužit i osvěta a preventivně výchovná činnost ze strany profesionálních i dobrovolných hasičů a organizací, ve kterých se tyto osoby sdružují[6].
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou pak povinny při spalování hořlavých látek na volném prostranství, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru[7]. Taková opatření spočívají např. ve výběru vhodného místa k zapálení ohně, jeho přístupnosti pro případný zásah jednotek požární ochrany, kontinuálním dozoru od zapálení ohně
až do jeho úplného uhašení ze strany k tomu způsobilých osob, připravenost alespoň minimálního množství hasebních prostředků pro případ nenadálého rozšíření ohně (např. lopaty, písek, nádoby
s vodou), atd. Provádění uvedené činnosti je však zásadně limitováno v období déletrvajícího sucha[8], které (v případě území okresu Kutná Hora) vyhlašuje a odvolává hejtman (Středočeského) kraje pro území (Středočeského) kraje na úřední desce krajského úřadu (Středočeského) kraje
a které mohou v případě potřeby vyhlásit svým nařízením pro své území i jednotlivé obce[9]. V tomto období platí zákaz spalování hořlavých látek (suchá tráva, plevel, větve apod.) na volném prostranství, zejména v blízkosti porostů a polí s obilovinami a pícninami[10] .
Zákon o požární ochraně k tomu dále stanoví, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny spalování hořlavých látek na volném prostranství, včetně přijatých opatření proti vzniku a šíření požáru, předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, kterém může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat[11]. Pro území okresu Kutná Hora je uvedeným orgánem Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, Jana Palacha 1970, 272 01 Kladno, tel.: 950 870 011, fax 950 870 001,
e-mail: podatelna@sck.izscr.cz . Oznámení pálení je nejvhodnější a nejrychlejší učinit elektronicky prostřednictvím formuláře na webových stránkách http://www.hzskladno.cz (odkaz „Evidence pálení“). Při oznamování spalování hořlavých látek na volném prostranství je třeba uvést tyto údaje:
a) druh pálení (co a jakým způsobem se spaluje – např. spalování větví a dřeva na hromadě),
b) datum a čas zahájení a ukončení pálení
c) organizace odpovědná za pálení
d) konkrétní odpovědná fyzická osoba včetně jejího telefonického kontaktu a e-mailového spojení
e) přijatá opatření k zamezení vzniku a šíření požáru (např. lopaty, požární hlídka, jednotka požární ochrany)
f) přesné místo pálení včetně uvedení okresu a názvu obce.
III. Oheň a protipožární opatření v lese
Podle lesního zákona je v lesích zakázáno (mimo jiné) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně, odhazovat hořící nebo doutnající předměty; rovněž je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa[12]. Lesem se pak podle lesního zákona rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa[13].
Uvedené zákazy se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese[14]. Typicky se může jednat například o pálení klesu a kůry po ukončení nebo v rámci legální těžby dřeva. Pro případ provádění takové činnosti, tj. při rozdělávání ohňů a pálení klestu a kůry při hospodaření v lese ve Středočeském kraji, však platí pro fyzické osoby, právnické osoby a podnikající fyzické osoby následující pravidla a povinnosti [15]:
a) oznámit před zahájením pálení den, dobu, místo pálení a jméno odpovědné osoby za pálení územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru,
b) zajistit, aby pálení prováděla nejméně dvoučlenná skupina s určením odpovědné osoby starší 18 let; taková skupina může provádět pálení maximálně na třech ohništích současně,
c) osoby provádějící pálení se musí seznámit s pracovním postupem pálení, se způsobem přivolání pomoci
a zvláštnostmi pracoviště z hlediska požární ochrany a musí mít na pracovišti potřebné pracovní prostředky,
d) místo pro ohniště nesmí být umístěno v blízkosti suchých travin, na rašeliništích, pařezech a jiných požárně nebezpečných místech, nesmí být blíže než ve vzdálenosti 20 m od jehličnatých porostů první věkové třídy (do 20 let),
e) místo pro ohniště musí být v době bez sněhové pokrývky izolováno pruhem širokým nejméně 1 m,
ve kterém se odstraní veškerý hořlavý materiál až do úrovně minerální půdy,
f) zahájit pálení lze pouze v první polovině pracovní směny,
g) prostor, ve kterém se provádí pálení, lze opustit až po úplném uhašení a řádném ochlazení ohniště; zuhelnatělé zbytky je nutno shrnout minimálně o půl metru od okraje ohniště směrem do jeho středu,
h) po provedeném pálení musí být jednotlivá ohniště po dobu 5 dnů nebo do doby vydatného deště alespoň jednou denně kontrolována; tato povinnost odpadá při pálení za sněhové pokrývky,
i) pálení nelze zahajovat, popř. musí být ukončeno za silného větru, kterým se rozumí vítr s rychlostí vyšší než 5,2 m/s (šumí listí stromů, listy a větvičky se trvale pohybují, na vodě se dělají vlnky),
j) udržovat sjízdné hlavní lesní komunikace k zajištění případného příjezdu požární techniky.
V období déletrvajícího sucha, které vyhlašuje a odvolává hejtman kraje pro území kraje či obec pro své území, je zakázáno rozdělávání ohňů a pálení klestu a kůry v lesních porostech a na lesních i nelesních pozemcích do vzdálenosti 50 m od lesa i v souvislostmi s činnostmi prováděnými při hospodaření v lese[16], což jsou jinak činnosti, jsou li prováděné při hospodaření v lese, povolené. V době déletrvajícího sucha platí i další požárně bezpečnostní opatření, omezení a povinnosti, které týkají či mohou týkat i lesních pozemků (např. zákaz vjezdu motorových vozidel do lesů na lesní cesty, zákaz táboření, povinnost zajistit průjezdnost přístupových cest do lesních porostů, zákaz vstupu do lesa)[17] – blíže viz bod VII. tohoto materiálu.
Ze zákazů spočívajících v zákazu kouření a rozdělávání a udržování otevřených ohňů v lesích pak může povolit výjimku vlastník lesa[18], tzn. že ostatní shora uvedené zákazy platí i pro něj, stejně jako pro nájemce lesa či osobu užívající les z jiného právního důvodu. Během období déletrvajícího sucha8vyhlašovaného hejtmanem kraje či obcí, však pro vlastníky lesů platí zákaz povolování výjimek z výše popsaných zákazů[19]. V této souvislosti je třeba zmínit i to, že vlastník lesa má mimo jiné povinnost provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů, která (vedle obecných preventivních opatření a povinností zakotvených v zákoně o požární ochraně) pro vlastníka souvislých lesních porostů o celkové výměře vyšší než 50 ha spočívají i v povinnosti zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí požáru opatření pro včasné zjištění požáru v lesích
a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní ministerstvo zemědělství[20].
IV. Oheň v přírodě
Obecně zakládání otevřeného ohně v přírodě zakázáno není.
Pokud jde o území, kde je rozdělávání ohně omezeno, platí, že s výjimkou k tomu vyhrazených míst je zakázáno rozdělávat ohně na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací[21] (ty se však na území okresu Kutná Hora nenacházejí). Pokud jde o další chráněná území s nižším stupněm ochrany – přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky[22], rozdělávání ohně v jejich prostoru obecně zakázáno není, vždy záleží na bližších ochranných podmínkách týkajících se konkrétního chráněného území (např. pro národní přírodní památku Kaňk v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory platí,
že rozdělávat oheň lze na jejím území jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody). Obecně je však zakázáno poškozování (národních) přírodních památek a na území přírodních rezervací rovněž provádění (poškozujících) činností, které mohou negativně ovlivňovat biologickou rozmanitost, strukturu a funkci ekosystému nebo nevratně poškozovat půdní povrch[23]. Proto si je třeba při zakládání a udržování ohňů v těchto případech (je-li v dané lokalitě povoleno) počínat zvlášť opatrně.
V případě jednotlivých přírodních objektů je třeba předně upozornit na to, že oheň nesmí poškodit dřeviny (stromy, keře) rostoucí mimo les, neboť ty jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením[24]. Zvlášť zakázáno je také poškozování památných stromů a provádění takových činností v jejich ochranném pásmu, které by je mohly poškodit[25]. Takovou činností by mohlo být právě rozdělávání a udržování otevřeného ohně. Obdobným způsobem citovaný zákon poskytuje ochranu
i zvlášť chráněným druhům rostlin a živočichů, z čehož plyne, že při rozdělávání a udržování otevřených ohňů nesmí dojít ke zranění či poškození takto chráněné fauny či flóry včetně prostředí, kde se tyto rostliny či živočichové vyskytují[26].
S rozděláváním ohně v přírodním prostředí souvisí i zákaz (plošného) vypalování porostu (trávy), který platí bez jakékoli výjimky, pokud jde o místo vypalování, pro fyzické osoby, právnické osoby i podnikající fyzické osoby, tj. pro fyzické osoby při výkonu jejich podnikatelské činnosti[27].
Pokud jde o další místa v přírodním či jiném venkovním prostředí, kde je rozdělávání a udržování otevřeného ohně zakázáno či regulováno, je třeba namátkou uvést například ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy (zákaz provádění takových činností, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu takových zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob)[28] a ochranná pásma vodních zdrojůvyužitelných nebo využívaných pro zásobování pitnou vodou (zákaz provádění činností poškozujících nebo ohrožujících vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje)[29].
V. Oheň a preventivní opatření na zemědělských pozemcích a v době sklizně
V případě zemědělských pozemků je třeba předně upozornit na to, že je zakázáno rozdělávat oheň ve vzdálenosti do 100 m od stohů a dozrávajícího obilí a že je rovněž zakázáno plošné spalování slámy na polích[30].
Celá škála preventivních protipožárních opatření je pak (na území Středočeského kraje) stanovena pro období slizně zemědělské úrody (pícnin[31], obilovin, slámy, kukuřice apod.), její posklizňovou úpravu a skladování, kterým se rozumí období od zahájení hlavních přípravných prací spojených se sklizní do doby, než je uskladněný materiál považován za neaktivní (dokončení dosoušení, ustálené teploty uskladněných zrnin)[32].
V době před zahájením sklizně zemědělské úrody jsou fyzické osoby, právnické osoby a fyzické osoby podnikající v zemědělství povinny provést zejména tato protipožární opatření[33]:
a) prověřit technický stav strojů a zařízení, včetně kontroly jejich vybavení přenosnými hasícími přístroji; pracovní stroje se spalovacími motory lze používat k manipulaci s hořlavým materiálem (stohy, sklady) pouze tehdy, jsou-li opatřeny funkčním či trvale zabudovaným lapačem jisker, nejde-li o stroje s přeplňovanými motory,
b) vybavit samojízdné pracovní stroje pro sklizeň obilí a pícnin jedním nebo více hasícími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg,
c) zkontrolovat stav objektů určených ke skladování či zpracování úrody (zatékání dešťové vody do objektu, stav elektroinstalace a hromosvodů, zamezení vstupu nepovolaných osob, vybavení hasícími přístroji a bezpečnostními tabulkami – např. zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm) a provést jejich preventivní požární prohlídky,
d) vykonat kontrolu provozuschopnosti všech zdrojů požární vody určených k likvidaci požárů v objektech určených ke skladování a zpracování sklizené úrody (hydranty, požární nádrže apod.) včetně přístupu k nim,
e) zkontrolovat stav příjezdových komunikací k vodním zdrojům i objektům na skladování a zpracování úrody,
f) u zjištěných závad či nedostatků provést jejich odstranění nebo přijmout náhradní opatření,
g) stanovit písemně organizačně technická opatření k zajištění požární ochrany při sklizňových pracích,
h) provést školení o požární ochraně u osob provádějící sklizňové práce a střežení uvedených objektů[34],
i) prověřit funkčnost míst pro ohlášení požárů.
V průběhu sklizně zemědělské úrody (materiálu) jsou fyzické osoby, právnické osoby a fyzické osoby podnikající v zemědělství povinny provést zejména tato protipožární opatření[35]:
a) zajistit, aby materiál byl skladován či zpracováván jen v objektech k tomu určených dle stavebních předpisů,
b) zajistit dodržování zákazu kouření v průběhu slizně na poli, při skladování úrody a manipulaci s ní,
c) zajistit při skupinovém nasazení žňové techniky (více než 3 sklízecí stroje), aby na poli byl k dispozici traktor s pluhem (či obdobný pracovní stroj) použitelný k zamezení šíření případného požáru,
d) provádět veškeré požárně nebezpečné práce (svařování, řezání apod.) na zvláštní povolení[36],
e) zajistit u uskladněných zrnin měření teplot a v případě jejich nárůstu nad hodnoty okolního prostředí přijmout účinná opatření včetně množnosti vyskladnění materiálu,
f) zajistit dodržování stanovených podmínek skladování slámy, sena a pícnin ve stozích (volných skládkách) a pro jejich umísťování – tj. stohy s objemem do 50 m3umísťovat pouze ve vzdálenosti 10 od hranic
se sousedním pozemkem a od objektů, u stohů s objemem nad 50 m3 dodržovat stanovené bezpečnostní vzdálenosti
od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací[37], v případě umístění stohu na strništi provést jeho oborání o šíři nejméně 10 m, zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm do vzdálenosti 12 m od stohu[38],
g) u skladovaných pícnin a slámy zajistit dodržování stanovených protipožárních opatření ohledně technologie jejich skladování a dosoušení (průběžné měření teploty uskladněné píce, sena a slámy a jejich vizuální
a pachová kontrola, zejména pokud jde o možné zapaření materiálu /není třeba provádět, je-li vlhkost materiálu nižší než 15%/; při naměření teploty na 65 °C učinit neodkladná opatření jako např. přeložení nebo vyskladnění přehřáté píce, u skladu s dosoušením zařízením vypnutí ventilátorů; přeložení či vyskladnění materiálu provádět za asistence jednotky požární ochrany a případ oznámit příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru[39]).
VI. Oheň v rekreačních zařízeních, dětských táborech a veřejných tábořištích
V rámci využívání přírodního prostředí k rekreačním účelům platí po období déletrvajícího sucha8(vyhlašuje jej hejtman kraje pro území kraje nebo obec pro své území9) v rekreačních zařízeních, dětských táborech a veřejných tábořištích na území Středočeského kraje následující preventivní protipožární opatření týkající se rozdělávání otevřeného ohně, která je třeba v přiměřené míře dodržovat i mimo vyhlášené období déletrvajícího sucha, resp. nepříznivých klimatických podmínek[40]:
a) rozdělávat oheň a zakládat ohniště lze jen ve vyhrazeném prostoru,
b) zákaz rozdělávání ohně v těšné blízkosti stanů a obytných přívěsů,
c) pro provozování ohniště musí být určena osoba odpovědná za dozor,
d) ohniště nesmí být provozováno za silného větru,
e) provozovatel rekreačního zařízení (včetně veřejného tábořiště či dětského tábora) musí zajistit zpracování a realizaci organizačně technických opatření k zajištění požární ochrany včetně průjezdnosti příjezdových cest, která musí zveřejnit tak, aby se s nimi mohli všichni uživatelé rekreačního zařízení seznámit.
VII. Oheň a protipožární opatření v době sucha a topné sezóny
Z hlediska časového platí na území Středočeského kraje zvláštní opatření, povinnosti
a omezení týkající se manipulace s otevřeným ohněm a provozování jiných požárně rizikových činností v období nepříznivých klimatických podmínek, kterým se rozumí období déletrvajícího sucha[41], v důsledku něhož vzniká v přírodním prostředí zvýšené nebezpečí vzniků požárů. Období déletrvajícího sucha je stanoveno na základě pozorování Českého hydrometeorologického ústavu – je jím zejména období, kdy množství srážek klesne pod 25 % dlouhodobého normálu a zároveň jsou vysoké denní teploty a sluneční svit a od posledních vydatných srážek uplynulo alespoň 20 dní. Toto období vyhlašuje a odvolává hejtman (Středočeského) kraje pro území (Středočeského) kraje na úřední desce krajského úřadu (Středočeského) kraje, v případě potřeby jej mohou vyhlásit
i obce, a to svým nařízením pro své území9.
V období déle trvajícího sucha pak platí následující protipožární opatření, omezení
a povinnosti[42]:
a) zákaz kouření a zákaz rozdělávání a používání otevřeného ohně v prostorách a místech, kde může dojít k jeho rozšíření,
b) zákaz spalování hořlavých látek (suchá tráva, plevel, větve apod.) na volném prostranství, zejména v blízkosti porostů a polí s obilovinami a pícninami (blíže viz bod II.),
c) zákaz jízdy parních lokomotiv bez přijatých protipožárních opatření,
d) zákaz vjezdu motorových vozidel do lesů a polní cesty (zákaz neplatí pro vlastníky a uživatele lesních a zemědělských pozemků při jejich obhospodařování a pro fyzické a právnické osoby provádějící pro vlastníky a nájemce lesů práce zajišťující hospodaření v lese),
e) zákaz táboření mimo vyhrazené prostory,
f) zákaz povolování výjimek vlastníky lesů z ustanovení lesního zákona 18(blíže viz bod III.),
g) zákaz pálení klestu a kůry v lesích (blíže viz bod III.),
h) povinnost zajistit průjezdnost příjezdových cest do lesních porostů,
i) povinnost vlastníků nebo uživatelů zdrojů vody pro hašení[43] prověřit jejich stav
a nedostatky, které nelze bezprostředně odstranit, nahlásit a zajistit jejich následné odstranění,
j) zajištění maximální hospodárnosti při používání vodních zdrojů určených pro hašení požárů43 (každý je povinen v tomto směru strpět potřebná omezení).
Obce pak mají povinnost zabezpečit provádění pravidelného denního monitorování dodržování výše zmíněných omezení, opatření a povinností, a to zpravidla prostřednictvím členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, případně dalších občanů[44].
V období déletrvajícího sucha, tj. zvýšeného nebezpečí požáru, může rovněž místně příslušný orgán státní správy lesů (krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obec s rozšířenou působností) vydat z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu ochrany bezpečnosti a zdraví osob rozhodnutí o dočasném omezení nebo vyloučení (zákazu) vstupu do lesa[45], neboť návštěvníci lesa zvyšují pravděpodobnost vzniku lesního požáru. Takové rozhodnutí, které se používá
i v době námraz (nebezpečí ulomení a pádu sněhem či ledem obtěžkaných větví) a po větrných kalamitách (nebezpečí pádu zavěšených stromů v porostu), lze vydat na základě návrhu vlastníka lesa, hasičského záchranného sboru nebo
i bez jakéhokoli podnětu (z moci úřední). Rozhodnout o omezení nebo vyloučení vstupu do lesa je možné maximálně na dobu tří měsíců, kterou lze nejvýše o další tři měsíce prodloužit. Rozhodnutí či nařízení
o omezení či vyloučení vstupu do lesa, které mohou v případě území okresu Kutná Hora vydat Krajský úřad Středočeského kraje, Městský úřad či město Kutná Hora nebo Městský úřad či město Čáslav, se zveřejňuje tím způsobem, že se vyvěsí na úřední desce orgánu, který jej vydal, a dále na úředních deskách obcí, které se nacházejí
ve správním obvodu orgánu, který vydal předmětné rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že ve venkovním prostředí mnohdy dochází i k ukládání popela, který vzniká jako odpad při spalování tuhých paliv, a ke skladování tuhých paliv, je vhodné zmínit
i s tím související preventivní protipožární opatření, která platí pro území Středočeského kraje. V topném období, kterým se rozumí doba od 15. září do 31. května, je tak (pro území Středočeského kraje) stanoveno, že odpad vznikající při spalování tuhých paliv (popel) musí být ukládán na určená místa, a to do nehořlavých uzavíratelných a k tomu určených nádob, které nesmí být obsahovat jiný hořlavý odpad, nebo musí být zajištěno ukládání vychladlého popela (povinnost ukládat nevychladlý popel vzniklý při používání tepelných spotřebičů do nehořlavých uzavíratelných nádob je dále celoročně a pro území celého státu stanovena obecně vyhláškou
o požární prevenci[46]). V případě skladování pevných paliv se sklonem k samovznícení musí být palivo průběžně kontrolováno a při zjištění příznaků samovznícení provedena účinná opatření k zamezení vzniku a rozšíření požáru[47].
VIII. Co lze spalovat v otevřených ohništích a v domácnostech
Při zakládání a udržování otevřeného ohně ve venkovním prostředí nelze opomenout ani
to, že právní předpisy (zejména zákon o ochraně ovzduší) v zájmu ochrany lidského zdraví a čistoty ovzduší výrazně regulují výčet materiálů a paliv, které lze v otevřených ohništích spalovat (druh paliva rovněž ovlivňuje způsob a rychlost hoření, což má vliv i na bezpečnost rozdělávání a užívání otevřeného ohně a nakládání s ním). Podle zákona o ochraně ovzduší je tak možné v otevřených ohništích spalovat pouze dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž tyto materiály a paliva nesmějí být kontaminovány chemickými látkami[48]. Uvedený zákon dále stanoví, že jako palivo nelze použít odpad[49] podle zákona o odpadech a že spalování látek
ve zdrojích znečišťování ovzduší, které nejsou palivy určenými výrobci jejích zařízení, je zakázáno[50]. Zákon
o odpadech pak v této souvislosti stanoví, že odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší[51]. Z uvedeného je zřejmé, že v praxi se poměrně často vyskytující spalování odpadů vzniklých v domácnostech (ať již v otevřených ohništích nebo kotlích) je jednoznačně zakázáno.
Obec pak může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů (typicky se jedná o spadané listí ze stromů) nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění ve smyslu zákona o odpadech – při stanovení takových podmínek obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby[52].
Obec může obecně závaznou vyhláškou rovněž zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší[53] (o tepelném výkonu do 0,2 MW) – konkrétně jde o hnědé energetické uhlí, lignit, uhelné kaly
a proplástky, tj. o méně kvalitní paliva s vyšším obsahem síry a příměsí dalších látek, jejichž spalování působí značně nepříznivě na kvalitu ovzduší.
IX. Kontrola a sankce
Porušení naprosté většiny výše uvedených povinností a protipožárních opatření ze strany fyzické osoby je přestupkem a ze strany právnické osoby či podnikající fyzické osoby správním deliktem, za který je možné fyzické osobě uložit pokutu v řádech desítek tisíc korun českých
a právnické či podnikající fyzické osobě pokutu v řádech několika několik set tisíc korun českých. Skutkové podstaty jednotlivých přestupků a správních deliktů jsou ve většině případů zakotveny přímo v předpisech, které stanoví jednotlivá protipožární opatření či povinnosti, a dále v případě některých přestupků i v přestupkovém zákoně[54].
V jednotlivých právních předpisech jsou pak uvedeny i orgány příslušné k provádění kontroly dodržování výše popsaných protipožárních preventivních opatření a povinností
a k ukládání sankcí při zjištění jejich porušení či nedodržení. Jde zejména o obecní (městské) úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. Obecně je pak kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o pořádní ochraně předmětem státního požárního dozoru, který vykonává (s určitými výjimkami) u obcí, fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob hasičský záchranný sbor kraje, tj. pro území Středočeského kraje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, a který spočívá i v ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků a v kontrole plnění těchto opatření[55]. V rámci výkonu státního požárního dozoru může hasičský záchranný sbor kraje v případě zjištění bezprostředního nebezpečí požáru rozhodnout i o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti či zastavení provozu, a to až do doby odstranění zjištěných nedostatků[56].
X. Preventivně výchovná činnost a doporučení pro sbory dobrovolných hasičů
Pokud jde o výše popsaná pravidla pro nakládání s otevřeným ohněm a související protipožární opatření, je důležité, aby o nich měla v rámci předcházení vzniku požárům povědomí co nejširší veřejnost včetně dětí a mládeže. V tomto směru mohou významně přispět právě sbory dobrovolných hasičů svou osvětovou a preventivní činností, což ostatně předpokládá i zákon
o požární ochraně tím, že občanská sdružení působící na úseku požární ochrany mají pomáhat plnění úkolů na tomto úseku mimo jiné tím, že se podílejí na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží[57], a což je dále zakotveno a blíže rozvedeno ve stanovách Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, zejména v článcích týkajících se cílů a zaměření činnosti tohoto sdružení (spolupráce s obcemi, veřejností
a dalšími právnickými a fyzickými osobami, pomoc těmto subjektům při předcházení vzniku požárů, vyvíjení preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží, působení na mládež a její výchovu ve směru dodržování zásad požární bezpečnosti, organizování s tím souvisejících vzdělávacích, kulturních, sportovních a jiných akcí).
Vzhledem k uvedenému lze sborům dobrovolných hasičů doporučit, aby v rámci své činnosti šířily mezi veřejnost a mládež výše popsaná pravidla pro nakládání s otevřeným ohněm,
a to buď přímo nebo cestou spolupráce s obcemi a se základními a mateřskými školami. Zejména
se nabízí pravidelné publikování relevantních informací na webových stránkách sborů a na místních vývěsních (plakátovacích) plochách (nástěnkách či úředních deskách) či cestou obecního rozhlasu nebo obecních tiskovin (občasníků). Doporučit lze rovněž úzkou kooperaci s místními subjekty provozujícími zemědělskou výrobu či zabývajícími se těžbou dřeva v lesích (např. formou pořádání hasičských cvičení se zapojením těchto subjektů) a účast na akcích požádaných mateřskými, základními a středními školami pro děti a mládež (např. zařazení soutěží či vědomostních disciplín s tématikou požární ochrany do programu dětských dnů či jiných akcí pořádaných pro děti). Ideální v tomto směru je pak členství dětí a mládeže ve sboru dobrovolných hasičů, kde vytvářejí kolektiv mladých hasičů a rezervu budoucích dospělých členů SDH, neboť s organizováním mládeže v rámci složek SH ČMS je přirozeně spojena její výchova a výcvik na poli požární ochrany.
Nutným předpokladem pro provádění efektivní preventivě výchovné činnosti, jak je výše popsáno, je samozřejmě to, že jednotliví členové SDH budou disponovat náležitou znalostí povinností, zákazů a s tím spojených preventivních protipožárních opatření týkajících se nakládání s otevřeným ohněm. K tomu by jim měla sloužit právě tato pomůcka, která je zpracována tak, aby poskytla veškeré relevantní informace, aniž by bylo nutné čerpat z dalších zdrojů
a studovat jednotlivé právní předpisy.
________________________________________________________________________________
Zpracoval/©: JUDr. Štěpán Brunclík, náměstek starosty SDH Záboří nad Labem a člen rady prevence při OSH Kutná Hora, září 2011; dotazy, náměty a připomínky je možné adresovat e-mailem na stebrun@centrum.cz
[1] § 27 odst. 2 písm. b) bod 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[2] čl. 1 odst. 1 a čl. 1 odst. 2 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[3] Např. havárie plynovodu, ropovodu, dopravního prostředku přepravujícího nebezpečné látky, hromadné dopravní nehody, bezprostřední nebezpečí úniku hořlavých, hoření podporujících nebo toxických plynů a látek – blíže viz čl. 5 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[4] § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[5] § 17 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[6] § 75 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[7] § 5 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[8] Období déletrvajícího sucha, v důsledku něhož vzniká v přírodním prostředí zvýšené nebezpečí vzniku požárů,
je stanoveno na základě pozorování Českého hydrometeorologického ústavu; je jím zejména období, kdy množství srážek klesne pod 25 % dlouhodobého normálu a zároveň jsou vysoké denní teploty a sluneční svit a od posledních vydatných srážek uplynulo alespoň 20 dní – viz čl. 2 odst. 1 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[9] čl. 2 odst. 2 a čl. 2 odst. 4 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[10] čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[11] § 5 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[12] § 20 odst. 1 písm. k), l) odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů
[13] § 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů
[14] § 20 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů
[15] čl. 4 odst. 3 písm. a) – j) nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[16] čl. 2 odst. 1, 2 písm. g) a čl. 4 odst. 1, 2 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[17] čl. 2 odst. 2 a čl. 2 odst. 3 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[18] § 20 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů
[19] čl. 2 odst. 1, 2 písm. f) nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[20] § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů
[21] § 16, § 26 a § 29 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
[22] Na území okresu Kutná Hora se nacházejí 3 přírodní rezervace (Lhotecké stráně /obec Nová Lhota/, Na hornické /obce Záboří nad Labem a Svatý Mikuláš/, Velká a Malá olšina /obec Zbýšov – Chlum/), 2 národní přírodní památky (Kaňk /Sedlec u Kutné Hory/, Rybníček u Hořan /obec Hořany/) a 7 přírodních památek (Jánský potok /obec Dobrovítov/, Kamajka /obec Chotusice/, Na černé rudě /obec Malešov/, Skalka u Žehušic /obec Žehušice/, Starkočský lom /obec Starkoč/, Zbyslavská mozaika /obec Zbyslav/ a Žehušická obora /obec Žehušice/)
[23] § 34, § 35 a § 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
[24] § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
[25] § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
[26] § 48 – 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
[27] § 5 odst. 2 a § 17 odst. 3 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[28] § 46 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů
[29] § 30 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů
[30] čl. 3 odst. 5 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[31] Pícniny jsou plodiny, které se pěstují pro výrobu zelené píce (krmiva) pro hospodářská zvířata a zkrmují se jako seno, siláž či senáž (zejména hustě seté obilniny – pšenice, ječmen, oves, žito, jeteloviny, silážní kukuřice a luskoviny – bob, hrách, vikev, olejniny – řepka, hořčice, slunečnice).
[32] čl. 3 odst. 1 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[33] Blíže viz čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[34] § 16 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[35] čl. 3 odst. 4 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[36] Blíže viz např. vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
[37] Tj. 300 m od závodů, v nichž se skladují, vyrábějí nebo zpracovávají výbušné či lehce vznětlivé látky nebo snadno hořlavé kapaliny, 100 od ostatních průmyslových či zemědělských závodů, lesa či železniční trati, 60 m od veřejné komunikace, 50 m od souvislé zástavby obcí, skládky odpadu či dalšího stohu, 30 m od elektrického vedení vysokého napětí – blíže viz § 15 odst. 2 písm. c) a příloha č. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci
[38] Blíže viz čl. 3 odst. 4 písm. d) a odst. 1 přílohy nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[39] Blíže viz čl. 3 odst. 4 písm. d) a odst. 2 přílohy nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[40] čl. 2 odst. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[41] čl. 2 odst. 1 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[42] čl. 2 odst. 2 písm. a) – j) nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[43] V rámci Středočeského kraje zdroje vody pro hašení požáru na svém katastrálním území stanoví obec, jejich seznam zašle krajskému ředitelství Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, které vede přehled zdrojů vody určených k hašení požárů na území Středočeského kraje – blíže viz nařízení Středočeského kraje č. 3/2010, kterým
se stanoví podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů na území Středočeského kraje
[44] čl. 2 odst. 5 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[45] § 19 odst. 3, § 48 odst. 1 písm. e), a § 48a odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 2 odst. 3 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[46] § 42 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci
[47] čl. 6 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 písm. b), c) nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
[48] § 3 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
[49] Odpadem se rozumí každá movitá věc, které se osoba zbavuje, nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech
[50] § 3 odst. 2 a § 3 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
[51] § 22 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
[52] § 3 odst. 5 zákona a § 50 odst. 3 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
[53] § 4, § 50 odst. 3 písm. b) a příloha č. 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
[54] Viz např. § 76 – 79 zákona č. 133/1985, o požární ochraně, § 53 – 57 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon,
čl. 7 nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů, § 87 – 88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 40 – 41 zákona
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, § 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 58 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,
§ 11zákona č. 129/2000 Sb., o krajích
[55] § 26 odst. 2 písm. b), § 31 a § 35 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[56] § 36 – 38 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[57] § 75 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
